Náhradní plnění dle zákona 2025 – kompletní průvodce pro firmy
.jpg)
Hledáte, jak splnit náhradní plnění dle zákona v roce 2025 a zároveň efektivně nakoupit zdravotnické potřeby pro firemní provoz? Tento průvodce shrnuje principy náhradního plnění, základní legislativní rámec, změny od roku 2025 a praktický postup pro firmy, které chtějí plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nákupem zboží a služeb. Díky specializovanému e-shopu se zdravotnickými potřebami vhodnými pro náhradní plnění můžete spojit zákonnou povinnost s praktickými nákupy, které reálně ve firmě využijete.
Tento text má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství ani závazný výklad zákona. Pro přesné právní informace vždy vycházejte z aktuálního znění právních předpisů a oficiálních materiálů MPSV a Úřadu práce ČR.
Co je to náhradní plnění – srozumitelně pro firmy
Náhradní plnění je jedna z možností, jak zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mohou splnit povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP). Namísto přímého zaměstnávání všech osob v požadovaném rozsahu nebo odvodu do státního rozpočtu lze část povinnosti splnit odběrem zboží či služeb od dodavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP. Tato možnost vychází z § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
V praxi to znamená, že firma nakoupí výrobky či služby od zaměstnavatele na chráněném trhu práce a hodnota těchto nákupů (do zákonem daného limitu) se započte do plnění povinného podílu OZP. Aby bylo náhradní plnění uznatelné, musí být splněny zákonné podmínky a doklady musí být včas a správně zapsány do Evidence náhradního plnění (ENP).
Náhradní plnění dle zákona – základní principy v roce 2025
Podle § 81 zákona o zaměstnanosti má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v předepsaném podílu. Pokud tuto povinnost nesplní přímým zaměstnáváním, může ji nahradit:
- náhradním plněním – odběr zboží nebo služeb od dodavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP,
- nebo odvodem do státního rozpočtu.
Náhradní plnění je omezeno maximálním limitem, který se od roku 2025 snižuje a je vázán na průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením u dodavatele. Dodavatel může dodat náhradní plnění jen do výše svého ročního limitu, a to pouze za doklady včas vložené do evidence MPSV.
Podmínky náhradního plnění v roce 2025
Pro uznání náhradního plnění je potřeba splnit zejména tyto podmínky:
- Dodavatel je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce a zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.
- Dodavatel má stanoven roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, ze kterého se vypočítává limit náhradního plnění.
- Dodavatel dodá odběrateli zboží či služby a vystaví doklad (fakturu).
- Odběratel fakturu uhradí a dodavatel do 30 kalendářních dnů od zaplacení vloží údaje o dokladu do Evidence náhradního plnění (ENP).
- Započitatelná částka se uvádí bez DPH a nesmí překročit aktuální volný limit dodavatele.
Konkrétní postupy a technické detaily práce s evidencí jsou popsány v oficiálních materiálech MPSV a Úřadu práce ČR.
Možnosti, jak splnit povinný podíl – tři základní cesty
Firmy mohou povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením plnit třemi způsoby:
- Přímým zaměstnáváním OZP – nejpřímější forma, kdy jsou osoby se zdravotním postižením zaměstnány přímo ve firmě.
- Náhradním plněním – nákupem zboží či služeb od dodavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, a to v zákonem stanoveném limitu.
- Odvodem do státního rozpočtu – finanční úhradou, pokud firma nevyužije ani zaměstnávání, ani náhradní plnění v dostatečném rozsahu.
V praxi firmy často kombinují více možností – část povinnosti plní přímým zaměstnáváním, část náhradním plněním a zbytek formou odvodu. Správně nastavená strategie pomáhá snížit odvody a současně podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Jak náhradní plnění funguje v praxi (zjednodušený postup)
- Vyhodnocení situace ve firmě – spočítáte počet zaměstnanců a povinný podíl OZP podle aktuálního znění zákona.
- Rozhodnutí o strategii – určíte, zda budete přímým zaměstnáváním, náhradním plněním, odvody, nebo kombinací.
- Výběr dodavatele náhradního plnění – ověříte, zda je dodavatel veden jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce a má volný limit.
- Nákup zboží nebo služeb – zvolíte produkty, které firma reálně potřebuje (např. zdravotnický materiál, hygienické a ochranné prostředky).
- Úhrada faktury – doklad je zaplacen v dohodnutém termínu.
- Vložení dokladu do Evidence náhradního plnění – dodavatel zapíše doklad do ENP nejpozději do 30 dnů od zaplacení.
- Kontrola a archivace podkladů – firma si doklad eviduje pro účely ročního hlášení vůči Úřadu práce.
Dodavatel i odběratel by měli mít jasně nastavená pravidla spolupráce, včetně odpovědnosti za správnost údajů, které vstupují do ročního hlášení o plnění povinného podílu.
Evidence náhradního plnění (ENP) – propojení s MPSV a ÚP ČR
Evidence náhradního plnění (ENP) je elektronická aplikace provozovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Dodavatelé náhradního plnění jsou povinni do ní zapisovat údaje o jednotlivých dodávkách zboží a služeb, které poskytují odběratelům v režimu náhradního plnění. Podle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti je klíčovým požadavkem vložení údajů nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení dokladu.
Dodavatel v ENP uvádí zejména:
- roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením pro výpočet celkového limitu,
- čtvrtletní přepočtené počty zaměstnanců pro výpočet maximálního objemu plnění od jednoho dodavatele,
- identifikační údaje dodavatele a odběratele,
- započitatelnou cenu bez DPH, datum dodání a datum úhrady,
- číslo dokladu, pod kterým byla dodávka vyúčtována.
Po vložení dokladu systém kontroluje, zda dodavatel nepřekračuje svůj aktuální limit. Pokud by k překročení došlo, doklad je označen jako nesplňující podmínky a je nutné upravit započitatelnou částku nebo rozsah plnění.
Přihlášení do ENP a práce s účtem
Dodavatelé a odběratelé se do ENP přihlašují prostřednictvím kvalifikovaných prostředků elektronické identifikace (například NIA – Identita občana nebo datové schránky). Po prvním přihlášení se vytvoří účet vlastníka, který může pověřit další osoby k zadávání a správě dokladů. Systém umožňuje zadávání dokladů ručně i hromadným importem CSV souborů.
Podrobné informace k evidenci náhradního plnění, včetně uživatelských příruček a popisu CSV rozhraní, najdete:
- na stránkách MPSV v sekci Plnění povinného podílu OZP,
- a také na oficiální stránce Úřadu práce ČR Obecné informace k aplikaci Evidence náhradního plnění.
Změny v náhradním plnění od roku 2025
Od 1. ledna 2025 dochází ke změnám limitů pro náhradní plnění i ke změně odvodové stupnice. Limity pro započitatelný objem náhradního plnění se snižují a mění se také výše odvodů podle podílu osob se zdravotním postižením ve firmě. Níže uvedené příklady mají pouze ilustrativní charakter a vycházejí z modelové průměrné mzdy.
Srovnání limitů pro náhradní plnění na 1 OZP
| Období | Maximální limit na 1 OZP |
|---|---|
| Do 31. 12. 2024 | 28násobek průměrné mzdy |
| Od 1. 1. 2025 | 14násobek průměrné mzdy |
Modelový výpočet kapacity (příklad s průměrnou mzdou 43 000 Kč)
| Parametr | Do 31. 12. 2024 | Od 1. 1. 2025 |
|---|---|---|
| Koeficient (násobek průměrné mzdy) | 28násobek | 14násobek |
| Maximální objem na 1 OZP | 28 × 43 000 = 1 204 000 Kč | 14 × 43 000 = 602 000 Kč |
| Relativní změna kapacity | Výchozí | −50 % oproti 2024 |
Nová stupnice odvodů do státního rozpočtu (od roku 2025)
| Podíl OZP ve firmě | Výše odvodu | Dopad / orientační doporučení |
|---|---|---|
| Alespoň 3 % OZP | 1násobek průměrné mzdy | Výhodnější režim – vyplatí se podíl OZP udržet či zvýšit. |
| Alespoň 1 % OZP | 2násobek průměrné mzdy | Vhodné přehodnotit strategii – přímé zaměstnávání, náhradní plnění nebo jejich kombinaci. |
| Méně než 1 % OZP | 3,5násobek průměrné mzdy | Nejdražší varianta – doporučujeme situaci aktivně řešit a zvážit využití náhradního plnění nebo zvýšení počtu OZP. |
Uvedené hodnoty jsou modelové příklady a nenahrazují oficiální výpočty ani metodiku MPSV.
Nejčastější chyby firem u náhradního plnění
- Pozdní vložení dokladu do ENP – po uplynutí zákonné lhůty nelze dodávku započítat jako náhradní plnění.
- Nesprávně zvolený dodavatel – firma neověří, že dodavatel skutečně splňuje podmínku podílu OZP a má volnou kapacitu.
- Nedostatečná smluvní úprava – chybí smluvně dohodnutá odpovědnost za údaje v evidenci a případné sankce.
- Nejasná interní odpovědnost – ve firmě není jasně určeno, kdo hlídá limity, termíny a komunikaci s dodavatelem.
- Podcenění plánování – firma řeší náhradní plnění až na konci roku, kdy mohou být kapacity dodavatelů omezené.
Jak vybrat spolehlivého dodavatele náhradního plnění
Při výběru dodavatele náhradního plnění se vyplatí sledovat nejen cenu, ale také spolehlivost, transparentnost a zkušenosti. Důležitými signály jsou zejména:
- zápis v seznamu dodavatelů náhradního plnění a plnění podmínky zaměstnávání OZP,
- schopnost dodržet termíny dodání i vložení dokladů do ENP,
- jasná smluvní dokumentace a komunikace o limitech,
- přehledný sortiment zboží a služeb, které firma skutečně využije.
Naše společnost Zdravotnický Materiál - Velkoobchod s r.o. je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce, specializovaným na zdravotnické potřeby, hygienické a ochranné pomůcky, dezinfekce a další zdravotnický materiál. Pokud hledáte dlouhodobého partnera pro náhradní plnění, můžete využít náš e-shop zdravotnických potřeb s možností náhradního plnění a ověřit si zkušenosti našich klientů na stránce recenze našich zákazníků.
Často kladené otázky (FAQ)
1. Co je to náhradní plnění?
Náhradní plnění je možnost, jak zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci může splnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím nákupu zboží nebo služeb od dodavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Konkrétní podmínky upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2. Jaké jsou hlavní podmínky náhradního plnění v roce 2025?
Klíčové je, aby dodavatel splňoval podmínku podílu OZP, měl stanoven roční limit náhradního plnění a aby doklady byly včas uhrazeny a vloženy do Evidence náhradního plnění (ENP). Důležitá je také správná výše započitatelné částky bez DPH a nepřekročení limitů.
3. Jaký je rozdíl mezi náhradním plněním a odvodem do státního rozpočtu?
Odvod do státního rozpočtu je čistě finanční platba, zatímco náhradní plnění umožňuje spojit splnění povinnosti s praktickým nákupem zboží nebo služeb od zaměstnavatelů OZP. Firma tak místo samotného odvodu využije prostředky na produkty, které reálně spotřebuje.
4. Do kdy musí být doklad vložen do Evidence náhradního plnění?
Údaje o dodávce náhradního plnění musí dodavatel vložit do ENP nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení dokladu. Pro detaily je vždy vhodné vycházet z aktuálních informací MPSV a Úřadu práce ČR.
5. Kdo může být dodavatelem náhradního plnění?
Dodavatelem náhradního plnění může být zaměstnavatel, který splňuje podmínky zákona – typicky zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením a je veden v příslušných evidencích. U nově vzniklých dodavatelů je vždy nutné ověřit, že podmínky pro náhradní plnění skutečně splňují.
6. Jaké produkty firmy nejčastěji nakupují v režimu náhradního plnění?
Často jde o zdravotnické potřeby, ochranné pomůcky, dezinfekce, hygienické a čistící prostředky, zdravotnický materiál pro provoz ordinací, klinik či pracovišť první pomoci – tedy zboží, které firmy běžně a opakovaně spotřebovávají.
7. Je tato stránka právním výkladem zákona?
Ne. Stránka má informativní charakter a shrnuje náhradní plnění z pohledu praxe a nákupů zdravotnických potřeb. Pro závazný právní výklad je vždy nutné vycházet z platného znění právních předpisů a oficiálních metodických materiálů MPSV a Úřadu práce ČR.
8. Mohu náhradní plnění řešit nákupem přes váš e-shop?
Ano, jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce nabízíme možnost nákupu zdravotnických potřeb, ochranných a hygienických pomůcek v režimu náhradního plnění. Pro konkrétní nabídku a ověření kapacity nás prosím kontaktujte, nebo přejděte do e-shopu se zdravotnickým materiálem.
Autor: Michal Verner – odborník na zdravotnické potřeby a náhradní plnění z pohledu praxe chráněného trhu práce.